Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jáma smrti a řeřavá bažina : Prolnutí
Smutný, Jan ; Marek, Petr (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Práce spojuje symboly všeobecně známé z různých esoterických a alchymistických tradic, dává jim vizuální a příběhovou podobu. Dekonstrukce s tím spojeného typu filozofického myšlení probíhá zároveň s jeho oslavou. Hrdinové příběhu symbolizují germánský a slovanský archetyp. Jejich pouť z jámy smrti do řeřavé bažiny a naopak zastupuje nikdy nekončící příběh života a smrti, tvorby a destrukce, těla a duše, světla a tmy. Všechny symboly jsou zároveň užívány ironickým i vážným způsobem.
Římský vliv na germánský kmen Cherusků
Švitorková, Hana ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá římským vlivem na germánský kmen Cherusků v období od posledních dvou desetiletí 1. století př. Kr. do roku 90 po Kr. Práce si klade za cíl určit, do jaké míry byl kmen ovlivněn vztahem s Římem, jenž ve zkoumaném období několikrát nabyl přátelské i nepřátelské podoby. Práce nejprve podává ucelený přehled starověkých písemných a archeologických pramenů, dostupných informací o samotném kmeni a dějin římsko- cheruských vztahů. Druhá část se zabývá vlivem římského působení v Germánii na moc cheruských náčelníků a kmenové aristokracie. Zkoumány jsou vnitřní vztahy v kmeni ovlivněné římskými luxusními dary a finanční podporou cheruských aristokratů. Následující kapitola se zabývá romanizací náčelnických synů na příkladu Arminia a Flava, synů cheruského náčelníka Segimera. Poslední část se věnuje družinám náčelníků, cheruskému působení v auxiliích římské armády, germánské osobní stráži císařů julsko-klaudijské dynastie (tzv. Germani corporis custodes) a vlivu Říma na germánské válečnictví. Při řešení byla použita zejména analýza primárních a sekundárních pramenů. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že římská říše měla nesmírný vliv na společenské, kulturní i vojenské aspekty života kmene Cherusků. Moc náčelníků kmene a aristokracie byla silně ovlivněna vnitřními spory, jež...
Waldgirmes v kontextu augustovské doby
Kůt, Karel ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
1 Název práce: Waldgirmes v kontextu augustovské doby Autor: Karel Kůt Ústav: Ústav pro klasickou archeologii Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Musil, PhD. Abstrakt: Práce se zaobírá lokalitou doby římské ve Waldgirmes (v dnešním Německu) v kontextu římské expanze za vlády císaře Augusta. Zaměřuje se na archeologickou situaci, strukturu a dispozici objektů a použité stavební technologie. Přináší interpretaci místních prostor i případné zmínky antických pramenů. Přistupuje také k širšímu pohledu z hlediska augustovského horizontu a s ním spjaté invaze do Germánie, kde osu pronikání vojsk tvořily řeky Lippe, Mohan a Lahn. Podél nich Římané zakládali své opěrné body a tak si práce všímá i dalších fortifikací a jejich staveb vzniklých v tomto období v dané oblasti. Zohledňuje také formy koexistence Římanů s domácími obyvateli. Klíčová slova: Waldgirmes, Augustus, Římané, Germánie
Jáma smrti a řeřavá bažina : Prolnutí
Smutný, Jan ; Marek, Petr (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Práce spojuje symboly všeobecně známé z různých esoterických a alchymistických tradic, dává jim vizuální a příběhovou podobu. Dekonstrukce s tím spojeného typu filozofického myšlení probíhá zároveň s jeho oslavou. Hrdinové příběhu symbolizují germánský a slovanský archetyp. Jejich pouť z jámy smrti do řeřavé bažiny a naopak zastupuje nikdy nekončící příběh života a smrti, tvorby a destrukce, těla a duše, světla a tmy. Všechny symboly jsou zároveň užívány ironickým i vážným způsobem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.